Negativní dopady pandemie pocítil nejvíce Středočeský a Liberecký kraj

28. srpen 2020

Z nejnovějších dat Českého statistického úřadu vyplynulo, že negativní dopady opatření proti pandemii nového typu koronaviru pocítilo ve 2. čtvrtletí tohoto roku 43 % zaměstnanců a 60 % samostatně výdělečně činných osob. Asi nejsilněji byl postižen Středočeský kraj, nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí pak byl ve zpracovatelském průmyslu a v sekci obchodu.

Vedle Středočeského kraje byly dopady opatření silně citelné i v Libereckém kraji a Praze. „Liberecký kraj se zaměřuje převážně na průmyslovou a automobilovou výrobu, kde pracuje velké množství zahraničních pracovníků žijících na ubytovnách. Do práce dojíždějí zejména veřejnou dopravou, čímž se nemoc v době pandemie šířila i do dalších závodů. Pocit ohrožení tak nastal zejména v době, kdy se covid-19 začal objevovat v různých průmyslových zónách,“ říká Petra Rösselová, vedoucí pobočky personální agentury Hofmann Personal v Liberci. Naopak nejméně ohrožení se cítili zaměstnanci v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Podíl zaměstnanců pociťujících problémy v souvislosti s ekonomickou situací v jednotlivých krajích

Zdroj:Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

Krize zasáhla zpracovatelský průmysl i kulturní sféru

Hlubší dopady pandemie zaznamenali především podnikatelé. Rozdíly pak panovaly napříč obory. Nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl ve zpracovatelském průmyslu a v sekci obchodu. Vzhledem k mimořádným podmínkám však pocítili dopady i zaměstnanci ve školství. Kritická situace pak nastala zejména v sekci kulturní, zábavní a rekreační. Pandemií koronaviru byli dle průzkumu ČSÚ nejvíce postiženi zaměstnanci se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity. S rostoucí úrovní vzdělání se podíl postihnutých snižoval.

Práci hledali častěji muži

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku hledalo aktivně práci 126 tisíc osob. Vyšší nárůst byl přitom zaznamenán u mužů. Čerstvě propuštění ze zaměstnání bylo ve druhém čtvrtletí tohoto roku celkem 31,2 tis. Pouze 4 % z nově propuštěných uvedlo, že se budou moci vrátit k původnímu zaměstnavateli. Z průzkumu dále vyplývá, že až 29 % propuštěných považuje nalezení místa v původním oboru za obtížné, 7 % pak hodnotí původní obor své činnosti jako neperspektivní a chtějí ho změnit. „Přestože podniky zavádějí mnohdy dokonce přísnější opatření, než nařizuje Ministerstvo zdravotnictví, nedaří se jim nabírat české pracovníky, kteří mají stále obavy z možného nakažení přímo v závodech,“ doplňuje Petra Rösselová.

Zdroj: https://bit.ly/2FT6G1D