Téměř dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují v Česku zůstat natrvalo, jejich odbornost se však nepotkává s potřebami trhu

16. červen 2022

Dle aktuálního průzkumu personální agentury Hofmann Personal, který vznikl s cílem zjistit fakta týkající se ukrajinských uprchlíků, chtějí téměř dvě třetiny těchto občanů zůstat v Česku a hledat si zde dlouhodobou práci. I přesto, že 59 % jich má vysokoškolské vzdělání, zaměstnání kvůli jazykové bariéře nachází nejčastěji ve výrobě. Průzkum byl zrealizován v rámci veletrhu práce pro ukrajinské uprchlíky pořádaného ve spolupráci s komunitou HR Brainstorming.

Téměř dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují v Česku zůstat natrvalo, jejich odbornost se však nepotkává s potřebami trhu

Koncem května se na brněnském výstavišti uskutečnil veletrh práce, na kterém šedesátka vystavovatelů nabízela lidem prchajícím před válkou pracovní příležitosti. Akce se zúčastnilo přibližně 1500 ukrajinských uchazečů o zaměstnání, 85 % z nich tvořily ženy. Z průzkumu realizovaného mezi účastníky vyplynulo, že práci aktuálně hledá 87 % z nich, zbylých 13 % zaměstnání již má, ale chce ho změnit. Čtvrtina respondentů pracovala ve své domovské zemi v oblasti obchodu a ekonomiky, 13 % ve výrobě a 12 % v administrativě a HR. „Firmy aktuálně nejvíce poptávají kvalifikované kandidáty do výroby, elektra či IT. Průzkum však jasně ukázal, že uchazeči s těmito odbornostmi zde nejsou. V IT dříve pracovaly pouze necelé 4 % příchozích uprchlíků a v oblasti elektra to není ani celé procento,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal a členka Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI. V Česku hledá téměř třetina práci ve výrobě, 15 % pak v obchodu a ekonomice a 9 % v gastronomii. Vystavovatelé nabízeli na veletrhu práci nejčastěji v Brně a Jihomoravském kraji, výjimkou však nebyly ani ostatní regiony v Česku.

Dlouhodobý úvazek hledá až 80 % uprchlíků

Z průzkumu dále vyplynulo, že o volných místech vhodných pro ukrajinské uprchlíky zaměstnavatelé nejčastěji informují prostřednictvím Úřadu práce, téměř třetina pak využívá portál jobs.cz a 12 % si vytvořilo vlastní web v ukrajinštině. Plných 41 % zaměstnavatelů nabízí ukrajinským občanům práci na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, téměř třetina pak na dobu neurčitou a zhruba 15 % na dohodu o pracovním provedení nebo činnosti. Nejčastěji firmy uprchlíky nabírají do jednosměnných provozů, kde nabízejí jednotky až desítky volných pracovních pozic. „Plných 80 % respondentů z řad ukrajinských uprchlíků hledá dlouhodobou práci, takto velký podíl je dán i tím, že 64 % jich chce v České republice zůstat nastálo,“ říká Gabriela Hrbáčková. Téměř dvě třetiny ukrajinských občanů preferují práci na plný úvazek, zbylá třetina by chtěla raději úvazek zkrácený, a to zejména z důvodu nutnosti skloubit práci s péčí o děti.

Problémem je jazyková bariéra

Třetině zaměstnavatelů stačí pracovníci se základním vzděláním, 26 % požaduje od uchazečů výuční list, stejný podíl hledá absolventy středních škol a pouze 16 % firem potřebuje uchazeče s vysokoškolským vzděláním. To má sice plných 59 % respondentů, kvůli jazykové bariéře však nejsou schopni nalézt pracovní příležitosti ve svém oboru. „Právě u odbornějších pozic je jazyková bariéra problémem nejčastěji. Setkáváme se s právníky, učiteli, ekonomy nebo účetními, jejichž zaměstnávání v jejich oboru komplikuje fakt, že neumí ani česky ani anglicky. V případě manuálních prací tento problém odpadá, pro účely zaškolení a základní komunikaci jsou obvykle pro tyto pracovníky k dispozici ukrajinsky hovořící koordinátoři,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková a dodává: „Plných 99 % respondentů uvedlo, že jsou ochotni učit se kvůli práci česky. I proto by řada zaměstnavatelů uvítala v oblasti jazykového vzdělávání pomoc ze strany státu, a to ať už ve formě lektorů či příspěvků na kurzy.“ Finanční pomoc v podobě dotací, úlev na daních nebo příspěvku na pracovní místo či mzdu byla pak další zmiňovanou oblastí, ve které by společnosti uvítaly pomoc.

Dobré zkušenosti již před válkou

Plných 90 % dotázaných zaměstnavatelů uvedlo, že se zaměstnáváním ukrajinských občanů mělo zkušenost ještě před vypuknutím války. Vesměs šlo o zkušenosti velmi pozitivní, bez ohledu na to, zda se jednalo o pracovníky na pozicích modrých nebo bílých límečků. Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů mají zkušenosti také se zaměstnáváním jiných cizinců, nejčastěji se jedná o pracovníky z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Srbska, Filipín, Moldávie nebo Bulharska.

Co to znamená pro český trh práce?

Průzkum mezi ukrajinskými uprchlíky, kteří si aktivně hledají zaměstnání, odpověděl na klíčovou otázku, zda nám tito lidé pomohou zaplnit dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Odpověď zní ne. Je zcela zřejmé, že nejvíce chybějící profese, kterými jsou IT odborníci, svářeči, seřizovači, elektrikáři nebo obráběči, uprchlíci nezaplní. Výjimkou můžou být lékařské i nelékařské profese ve zdravotnictví.

„Čeští zaměstnavatelé nejsou schopni v dostatečné míře nabídnout zkrácené úvazky nebo pružnou pracovní dobu ani českým maminkám. Nyní se budeme muset navíc vyrovnat s přílivem maminek ukrajinských,“ říká Jana Stehlíková, spoluzakladatelka společnosti Flecto a dodává: „Ukrajinští uprchlíci nevyléčí všechny neduhy českého trhu práce. Máme ale příležitost vyřešit alespoň ty nejpalčivější problémy, které se s pracovní migrací pojí dlouhodobě.“ S příchodem velkého množství vysokoškolsky vzdělaných lidí se například projevila potřeba revize systému uznávání kvalifikací cizinců. Ukrajincům, kteří zde pracovali ještě před vypuknutím války bez pracovního povolení, lze jejich pobyt zlegalizovat. Jejich obtížná situace se tak vyřeší a díky legální práci budou odvádět zdravotní a sociální pojištění i daně. K získání dostatečného množství pracovníků zejména pro průmysl však mohou pomoci také pracovníci ze zemí mimo Evropskou unii, na které by se nyní nemělo zapomínat.

Z mnoha dlouhodobých studií navíc vyplývá, že vlivem stárnutí populace bude Česká republika brzy postrádat velké množství pracovníků v produktivním věku (dle nadnárodní konzultingové společnosti CBG kolem 360 000 pracovníků v letech 2030 až 2040). Z průzkumu zároveň vyplývá, že přibližně dvě třetiny dotazovaných účastníků veletrhu mají zájem u nás v budoucnu setrvat a integrovat se. „Řada Ukrajinců zde má rodiny, není tudíž překvapením, že mají k naší zemi blízko. Je zřejmým faktem, že nikdo z nás si tuto humanitární krizi nepřeje, a že nejlepší alternativou by bylo, kdyby vůbec nenastala. Vnímáme ale také to, že je potřeba i v takto nelehké situaci hledat smysluplná řešení. A současně dát ukrajinským uprchlíkům možnost nalézt u nás druhý domov,“ říká Lenka Sovová, HR Managerka Sharry Europe.

O průzkumu