Zaměstnávání cizinců a JMHZ: Nejčastější chyby, otázky a problémy z praxe

19. květen 2026

Zaměstnávání cizinců je dnes běžnou součástí českého trhu práce. S rostoucím počtem zahraničních pracovníků ale firmám přibývá i administrativa. A právě zavedení JMHZ (Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele) otevřelo řadu nových otázek, zejména v oblasti registrací, nástupů cizinců a práce s daty zaměstnanců. Na naší Síťovce, praktickém webináři věnovaném právě JMHZ, zazněla řada konkrétních problémů, které dnes řeší HR oddělení, mzdové účetní i agentury práce. V tomto článku přinášíme přehled nejdůležitějších témat z oblasti zaměstnávání cizinců a upozorňujeme na situace, které firmám v praxi způsobují nejvíce komplikací.

Zaměstnávání cizinců a JMHZ: Nejčastější chyby, otázky a problémy z praxe

JMHZ a zaměstnávání cizinců

JMHZ zásadně mění způsob, jakým zaměstnavatelé komunikují s úřady. Do procesu vstupuje více institucí současně — MPSV, ČSSZ, Úřad práce ČR, finanční správa i interní HR a mzdové systémy firem. U zaměstnávání cizinců je situace ještě složitější kvůli návaznosti na pobytová oprávnění, pracovní povolení a termíny nástupů. V praxi často vznikají situace, kdy je zaměstnanec v systému už registrovaný, ale fyzicky ještě nenastoupil.

Nejčastější problém: cizinec nenastoupí v plánovaný den

Velkým tématem webináře bylo posouvání nástupů cizinců. Typická situace vypadá tak, že firma nahlásí plánovaný nástup zaměstnance, ale následně dojde ke změně. Zaměstnanec například onemocní, opozdí se vízový proces, čeká se na schválení dokumentů nebo onboarding proběhne až v dalším termínu. U cizinců se registrace provádí prostřednictvím REGZEC před okamžikem nástupu. Právě zde dnes firmy řeší nejvíce praktických komplikací, zejména pokud mají automatizovaný onboarding nebo propojení HR systémů přes API. Prakticky to znamená, že zaměstnanec ještě nemusí být interně veden jako aktivní, ale kvůli legislativním povinnostem už musí být registrován v systému. Pokud se termín nástupu změní nebo zaměstnanec nenastoupí vůbec, vzniká zaměstnavateli další administrativa spojená s úpravami nebo stornem registrace.

Daňová rezidence cizinců

Dalším důležitým tématem byla daňová rezidence zaměstnanců. Mnoho firem dnes tápe v tom, kdy je zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, kdy může uplatnit slevy na dani a jak správně nastavit údaje v JMHZ. Daňová rezidence přitom není totožná s občanstvím zaměstnance. Posuzuje se například délka pobytu v České republice, místo, kde zaměstnanec daní své celosvětové příjmy, nebo centrum jeho životních zájmů. U zaměstnanců s dočasnou ochranou, například z Ukrajiny, se vyplatí posuzovat situaci individuálně. Samotné občanství ani typ pobytového oprávnění nemusí být rozhodující. Nesprávně nastavená nebo chybějící daňová rezidence navíc může ovlivnit průchodnost hlášení v systému JMHZ a způsobit komplikace při zpracování mezd nebo daňových slev.

Dotazy k ePortálu a zobrazení údajů

Velké množství dotazů se během webináře týkalo také ePortálu ČSSZ. Firmy upozorňovaly například na nesoulad údajů, chybně zobrazené adresy nebo nejasnosti v datech zaměstnanců. Z praxe se proto doporučuje důsledně archivovat potvrzení o podání, XML soubory i interní podklady, aby bylo možné zpětně doložit, jaké údaje zaměstnavatel skutečně odeslal. Řada problémů navíc nevzniká přímo v JMHZ, ale už při exportu dat z interních HR nebo mzdových systémů.

Co doporučují odborníci firmám?

Z webináře vyplynulo několik praktických doporučení. Firmy by měly věnovat velkou pozornost správnému nastavení HR a mzdových systémů, kontrole dat zaměstnanců a archivaci všech podání. Důležité je také počítat s tím, že metodika JMHZ se v době zavádění dále vyvíjí. Vyplatí se proto sledovat aktuální informace ČSSZ a MPSV a průběžně upravovat interní procesy podle nových požadavků.

V praxi se ukazuje, že největší problémy nevznikají až při samotném podání, ale už ve chvíli, kdy nejsou správně nastavené návaznosti mezi náborem, onboardingem, mzdovou agendou a legislativními povinnostmi.

Zaměstnávání cizinců bude i po zavedení JMHZ vyžadovat pečlivou práci s daty, termíny a návazností jednotlivých procesů. Největší riziko často nevzniká při samotném podání, ale už ve chvíli, kdy se mění plánovaný nástup, chybí některý údaj nebo není jasné, kdo má danou povinnost ve firmě pohlídat.