Mzdy rostou, přesto inflace ukrajuje stále více. Existuje řešení?

31. květen 2023

Strmě rostoucí životní náklady a s tím související tlak ze strany zaměstnanců nutí firmy přidávat. Nechtějí přijít o své zaměstnance, neboť na trhu je dlouhodobý nedostatek některých profesí a firmy se o kvalitní lidi přetahují. Přestože průměrné zvýšení mezd se letos ukotvilo na 7,5 %, kvůli inflaci a zvyšujícím se spotřebitelským cenám platy v reálu opět klesly. Otázkou tak zůstává, jak si v takové situaci udržet zaměstnance, jak je motivovat a jak jim pomoci zachovat stejnou anebo alespoň podobnou životní úroveň. I na tyto otázky se zaměřil nový Hofmann Personal Monitor, který se uskutečnil mezi personalisty výrobních, logistických a velkoobchodních firem s více než 100 zaměstnanci.

Firmy v současné době čelí výzvě, jak udržet své zaměstnance motivované a spokojené, přestože inflace a zvyšující se ceny snižují reálnou hodnotu jejich mzdy. Dle Českého statistického úřadu je rozdíl mezi průměrnou nominální měsíční mzdou a tou reálnou za poslední rok - 6,7 %. Pokles je přitom dlouhodobý a trvá už téměř rok a půl. Přestože se čísla na výplatnicích zvyšují, lidé si toho reálně koupí méně.

Tento vývoj potvrzují také dotázané podniky v našem průzkumu. Naprostá většina zvyšovala letos mzdy a v průměru přidávaly o cca 7,5 %. V některých oborech bylo průměrné navýšení mezd ještě vyšší. Ani to ale nepokryje zvyšující se ceny.

„Ve čtvrtině podniků přidávali na mzdách více než deset procent. Velký rozptyl v hodnotě navýšení mezd souvisí s dopadem krize a očekáváním do budoucna. Podniky, které krize nezasáhla, totiž přidávaly v průměru více, a to osm a půl procenta. Na druhé straně pak ti, kteří krizi nesli hůře, přidávali přibližně sedm procent,“ komentuje výsledky průzkumu Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Řemeslníkům, opravářům i montérům zaměstnavatelé přidali o 7 %

Podle údajů z informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) vzrostly průměrné hrubé mzdy mezi roky 2021 a 2022 u vybraných profesí o 6 až 7 %. V průměru si tak například řemeslníci a opraváři vydělali přes 35 tisíc. Kč, zatímco třeba pomocní a nekvalifikovaní pracovníci měli necelých 25 tisíc.

Benefity jako možnost zvýšení mzdy

O tom, že zaměstnanci dávají přednost penězům před jinými formami příjmu, personalisté již dávno vědí. Jednou z možností, jak mzdu navýšit výhodněji, jsou však i zaměstnanecké benefity. Ty svým zaměstnancům poskytuje naprostá většina podniků.

„Zaměstnanecké benefity jsou dnes většinou nedílnou součástí výhod pro zaměstnance a u uchazečů často rozhodují při jejich výběru zaměstnavatele. Zaměstnavatelé by se neměli bát benefity kombinovat a navrhovat nové přímo šité na míru jednotlivým zaměstnancům. IT specialista určitě ocení jiné benefity než zaměstnanec pracující například ve výrobě,“ říká Dominik Honner, specialista personální agentury Hofmann Personal.

Nejčastěji poskytovanými benefity jsou stravenky či jiné formy příspěvku na stravu. Dlouhodobě jde o nejoblíbenější benefity a daňově efektivní cestu, jak zaměstnancům zvýšit mzdu. Loňský průzkum pro společnost Sodexo, který realizovala agentura B-inside, ukázal, že typický zaměstnanec dostával v srpnu 2022 stravenku v hodnotě 100 Kč či stravenkový paušál okolo 75 Kč. Téměř polovina (45 %) zaměstnavatelů zároveň letos hodnotu benefitů zvyšovala. U stravenek šlo zhruba o třetinové navýšení, u dotovaných obědů se hodnota zvyšovala o cca 20 %.

Volnočasové benefity jsou také přilepšením k rodinnému rozpočtu

Oblíbenými benefity jsou také příspěvky na volnočasové aktivity. Ty poskytuje zaměstnancům více než třetina podniků. Podle průzkumu pro společnost Sodexo vnímají zaměstnanci tyto příspěvky především jako přilepšení k rodinnému rozpočtu. Dává tedy smysl nabídnout je jako daňově výhodnou formu zvýšení mzdy. Průzkum také ukázal, že zaměstnanci, kteří zatím příspěvky na volnočasové aktivity nedostávají, by je velmi přivítali. A to nejen zaměstnanci z řad bílých límečků. O volnočasové benefity projevili zájem i manuálně pracující. Zajímavostí je, že na volnočasové aktivity většina zaměstnavatelů přispívala více než 5 000 Kč ročně.

V rámci vládního konsolidačního balíčku je návrh na zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Ministerstvo financí předložilo návrh na zrušení daňového zvýhodnění volnočasových zaměstnaneckých benefitů. V praxi by to znamenalo, že by zaměstnavatel musel z poskytnutých benefitů (které samy o sobě hradí ze zisku) platit i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Poskytování benefitů by tak bylo ještě nákladnější než poskytování mzdy.

Pokud bude daňové zvýhodnění zrušeno, mají podniky v podstatě čtyři možnosti:

1. Zrušit volnočasové benefity bez náhrady
2. Přesunout část příspěvků na volnočasové aktivity do mzdy, ale jen v takové výši, která nezvýší celkové náklady oproti současnému stavu
3. Úplně přesunout příspěvky na volnočasové aktivity do mzdy
4. Ponechat poskytování volnočasových benefitů tak, jak dosud a odvádět z nich i sociální a zdravotní pojištění

V prvních třech případech na tomto řešení budou tratit zejména zaměstnanci, v posledním případě půjde o nákladnější variantu pro zaměstnavatele.

Budeme tedy doufat, že tento návrh ještě nabyde určitých změn.

Řekněte si o další výsledky! 📧

 Zajímají Vás podrobnější výsledky Hofmann Personal Monitoru? Chcete zjistit, s jakými dalšími ekonomickými a personálními dopady krize se aktuálně potýká pracovní trh a personalisté ve firmách podobných té Vaší? Máte zájem o analýzy za firmy různé velikosti a zaměření? Chcete vědět, jaký vývoj v oblasti HR očekávají personalisté? Zavolejte na telefon 702 214 278 nebo napište e-mail na kontakt@hofmann-personal.cz a řekněte si o podrobnou studii z průzkumu.

O projektu 📊

Hofmann Personal Monitor je unikátní výzkumný projekt, který realizuje výzkumná agentura B-inside (www.b-inside.cz) pro společnost Hofmann Personal. Projekt dlouhodobě a systematicky sleduje vývoj v oblasti recruitmentu a staffingu v Česku a přináší personalistům ve firmách zajímavé informace – benchmarky, postupy, které se personalistům osvědčují, pohledy na situaci na trhu a výhledy do budoucna. Aktuální vlna průzkumu proběhla v únoru a březnu 2023 na vzorku 235 respondentů z řad personalistů ve firmách se 100 a více zaměstnanci.