Zavedení whistleblowingu by zaměstnavatelé neměli oddalovat

13. duben 2022

Datum pro povinné zavedení whistleblowingu, neboli interního systému zajišťujícího ochranu oznamovatelů, je sice prozatím stanoveno až na 1. 7. 2023, zaměstnavatelé na něm však mohou začít pracovat s předstihem. Kromě větší důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může whistleblowing přinést také lepší atmosféru na pracovišti, zdravou firemní kulturu nebo zabránit finančním škodám či negativním reputacím.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl vládou předložen již v únoru loňského roku, poslanci jej však již nestihli schválit. Organizace z veřejného sektoru sice musely zřídit interní oznamovací systém do 18. prosince, ty soukromé se však této povinnosti dočkají zřejmě až v červenci 2023. Zavedení whistleblowingu ve firmách může mít podobu jak fyzické schránky, tak i online formuláře nebo speciální telefonní linky. I když tedy další plánované datum schválení zatím není známo a zavedení oznamovacího systému v tuto chvíli není vymahatelné a firmám za jeho absenci nehrozí žádné sankce, je vhodné se na tuto situaci včas připravit.

Whistleblowing přináší řadu pozitiv i pro zaměstnavatele

Čím dál více firem začíná vnímat zavedení whistleblowingu nejen jako nutnou povinnost, ale také jako opravdové pozitivum. Dle studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) z roku 2020 bylo díky anonymnímu oznamovacímu systému odhaleno až 43 % podvodného jednání, naproti tomu interní audit odhalil jen 15 %. Podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL pak firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování řeší také méně soudních sporů, mají nižší náklady na vypořádání s nespokojenými zaměstnanci a bývá o nich téměř o polovinu méně negativních zmínek v médiích.

Anonymní oznámení zabraňují odvetným opatřením

Řada pracovníků má z podání klasického oznámení strach, a to zejména z důvodu odplaty zaměstnavatele či kolegů. Nové směrnice však zavazují zajištění ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními. Oznamovatel nebude za podání nijak sankcionován ani v případě, kdy se ukáže, že sdělené informace nakonec nebyly pravdivé. Zákon však samozřejmě nezapomíná také na pojistky proti zneužití. Vědomě zavádějící či nepravdivé oznámení tak mohou vést k disciplinárním postihům a naplnit skutkovou podstatu přestupku podle českého práva, za který může být uložena pokuta až 50.000 Kč.

Co lze hlásit prostřednictvím interních oznamovatelských kanálů?

Oznamovatel může nahlásit možné protiprávní jednání, které má znaky trestného činu, přestupku nebo porušení právních předpisů České republiky nebo Evropské unie, ke kterému již došlo, nebo u kterého je pravděpodobné, že k němu dojde. Nahlášeny mohou být také pokusy společnosti o utajení protiprávního jednání. Stížnosti vyplývající z osobních vztahů mezi oznamovatelem a jinými zaměstnanci a pracovní stížnosti týkající se pouze osoby oznamovatele (např. odměňování, kariérní postup atp.) nepatří do předmětu oznamování v tomto směru. V takových je třeba kontaktovat přímého nadřízeného nebo důvěrníka společnosti.

Newsletter

Chcete-li pravidelně dostávat informace o aktuálním vývoji nezaměstnanosti a dalších novinkách z pracovního trhu a HR, odebírejte náš zpravodaj HOFMANN NEWS! Stačí kliknout na odkaz a vyplnit svůj email.